Energeticky úsporné stavby si na našich ulicích vydobyly nepřehlédnutelné místo. Vedle novostaveb v nízkoenergetickém či pasivním standardu se setkáváme s energetickými sanacemi stávajícího bytového fondu. Stavební komponenty, jejich zabudování či technologii, které se ještě před několika málo lety nepoužívaly, tedy potkáváme na každém kroku. Navazující, léty zažité postupy jsou však nahrazovány jen pozvolna. To má dopad nejen na kvalitu stavby, nýbrž i na celkovou organizaci výstavby a v neposlední řadě i na ekonomickou stránku projektu.

Na stavbě včera a dnes

O tom, že papír snese vše a i stavba pasivního objektu se realizuje dle místních podmínek, netřeba psát. I při sebelepší vůli tomu tak vždy je a ne vždy to musí být na škodu. Všeobecné zkušenosti však hovoří o tom, že spolu se zvyšujícími se nároky na přesnost výstavby, nezbývá pro změny mnoho prostoru. Říká se, že ve stavařině není centimetr žádná míra. Promítněme si však, jak vypadalo staveniště za našich tatínků, a jak je tomu dnes. Při zdění se spíš lepí, než nanáší vrstva malty a v podstřeší nenalezneme tesařské skoby – kramle, ale mnohem častěji „kancelářské“ sponky a lepicí pásku na parozábranu. Mnohem vyšší nároky na přesnost a jemné zpracování posouvá stavařinu mnohem blíž strojírenskému pojetí řešení problémů. Tomu se musí přizpůsobit i kontrola kvality a rozhodovací hierarchie v organizaci pracovní čety jednotlivých profesí tak, aby nebyly aplikovány zastaralé postupy na novodobých materiálech.

Obrázek 1. Izolační zdivo s neizolačním prostupem. Starý postup degraduje vlastnosti moderního materiálu. [1]

Místo má větší cenu

Na stavbě skladováno mnohem více druhů materiálu, který je háklivější na mechanické poškození či působení vnějších vlivů. Z hlediska objemu stavebních hmot nezapomeňme na to, že klasickou stěnu „pětačtyřicítku“ v řadě skladeb nahradila souvrství o mocnosti mnohem větší, neboť požadavek na minimální součinitel prostupu tepla je nekompromisní. Není to automaticky špatně, jen je to jen jinak, než před léty.

Jedna paleta cihelného bloku o tloušťce zdiva 50 cm vystačí cca na 85 % plochy zdiva vůči zdivu o tloušťce 45 cm. Příznivci vícevrstvých konstrukcí namítnou, že použitím účinnějších materiálů, dojde k úspoře na tloušťce konstrukce. I zde však je nutno počítat s jistým nárůstem objemu potřebného materiálu, neboť požadavky na aplikaci představují nezanedbatelný odpad způsobený prořezem. Materiál je třeba dovézt a zbytky ekologicky zlikvidovat.

Nároky na skladování a dopravu tedy rostou v obou případech. Cena prostoru pro stavební výrobu tedy získává na důležitosti a manažeři stavebního procesu musí na tyto podmínky reagovat.

Obrázek 2. a) Přirozený odpad vyvolaný dodržováním aplikačních požadavků a skladování v pozadí. b) Nároky na skladování lze řešit nejrůznějším způsobem… [1]

Kdy na okna?

Jako druhý příklad velmi výrazné změny uveďme osazení oken. Změnám kvalitativních parametrů, které za poslední roky otvorové výplně zaznamenaly, jsme se věnovali v některém z předchozích článků. Ne nadarmo jde o nezanedbatelnou položku rozpočtu stavby.

Tlak na zkrácení doby výstavby se projevuje čím dál více. Hned, jak je stavba pod střechou, jsou započaty práce uvnitř objektu, neboť ty, na rozdíl od venkovních prací nepodléhají tak výrazným teplotním omezením. Zřejmá snaha osadit otvorové výplně a zajistit tak požadovaný stav vnitřního prostředí zde naráží na překážku.

Energeticky efektivní osazení otvorové výplně do ostění stavby spočívá v jejím předsazení do roviny vrstvy vnějšího zateplovacího systému. K tomuto účelu se využívá nejrůznějších kotev a konzol. Okno je tedy vystaveno působení vnějších podmínek, neboť, jak jsme řekli, vnější plášť stavby bude v našem případě prováděn až se jistým zpožděním. Vedle potřeby lešení navíc v době osazení otvorových výplní se na rozpočtu stavby projeví i provizorní ochrana připojovací spáry oken.

Z hlediska organizace výstavby se v řadě případu přistupuje k realizaci osazení oken v době realizace fasády až po provedení vybraných nutných rozvodů technické infrastruktury stavby. Termín montáže oken tedy určuje potřebu realizace dalších etap.

Obrázek 3. Okna osazená před rovinu nosné konstrukce v oblasti budoucí tepelně izolační vrstvy jsou po dlouhou dobu vystaveny působení povětrnosti a často představují dvojí použití lešení na stavbě.[2]

Závěr

Nejen tyto vybrané příklady kladou zvýšené nároky na organizaci výstavby v hospodárném režimu. Na důležitosti tedy nabývá kontrola a řízení stavby, což se projeví i na celkovém účtu stavby.

Literatura

[1] Archiv autora a společnosti Gades solution a Tee-pee.cz

[2] Archiv webu www.taktone.cz