BIM je v poslední době tisíckrát skloňovanou zkratkou, která se ve stavebním oboru vyskytuje stále častěji. Přesto, že se o BIM stále hovoří, není tento pojem všeobecně znám do hloubky. Je BIM opravdovou účinnou odezvou na volání SOS českého stavebnictví? Někteří odborníci BIM propadli, jiní jej zatracují. Kde je tedy pravda? Podklad pro soukromou úvahu na toto téma se pokusíme přinést v tomto článku.

Co se skrývá za zkratkou BIM?

Zkratky jsou v lidské komunikaci velmi praktickou záležitostí, neboť obecně známý výraz charakterizují stručnou náhradou namísto obšírného popisování. Pojďme si tuto zkratku jednoduše rozebrat.

Zkratku BIM z anglického Building Information Modeling lze do češtiny vyložit jako informační modelování budovy. Jde tedy o model – výkres, který obsahuje další vtělené informace k jednotlivým prvkům. Tyto informace jsou dále využitelné i v post projekčním období při realizaci a správě budovy.

B, jako budova (building), dává informaci, že jde o stavební obor. Nehovoříme pouze o budovách ve stavebním ohledu, nýbrž i o jejich konstrukci, technickém vybavení a infrastruktuře.

I, jako informace (information), která je jednotlivým grafickým prvkům přiřazena. Tato informace slouží ke koordinaci se všemi profesemi.

M, jako modelování (modeling). Projektování není založeno na tvorbě 2D výkresové dokumentace, ale prostorovém modelu, v němž jsou jednotlivé prostorové návaznosti koordinovány a v případě změny jsou kontrolovány všechny důsledky. To má vést ke zvýšení spolehlivosti návrhů.

Prakticky to znamená to, že na jednom modelu pracuje vícero pracovníků s různou specializací. Aby se všechny proklamované výhody BIM promítly do reálné stavby, musí být tento princip kooperace uplatněn již od tvorby koncepce budovy.

Nejvýznamnějším systémem pro práci s BIM je 4Projects, jehož autorizovaným partnerem pro Českou republiku je Callida, s.r.o.

Podívejte se na příručku o BIM >

Je zřejmé, že uplatnění BIM je v první řadě pro velké projekty. U drobných staveb typu rodinného domu lze všechny prvky uhlídat (byť ne vždy) i bez softwarové podpory. Avšak u komplikovaných velkých staveb, kdy na realizaci projektu pracuje několik týmů, to už jednoduché není. Projeví se to v kolizích prvků, problémech při proveditelnosti, navýšení ceny a množství odpadního materiálu vlivem nedokonalé koordinace.

Když se zaměříme pouze na fázi přípravy stavby a odmyslíme si prvky BIM při správě budovy během jejího životního cyklu, můžeme hovořit o modelování v 5D. Kromě prostorového modelu pracujeme s časem, a financemi. Další dimenze modelu jsou možné. Je tedy jasné, že pouhé vynesení projektu do 3D nedává právo hovořit o komplexním BIM projektování.

Z hlediska rozpočtování se lze setkat s informacemi, které hovoří o časových úsporách až 80% vlivem automatického generování výměr a cen stavebních prvků, přičemž odchylka od výsledné ceny může dosahovat pouhá 3%. Jak víme z praxe, je toto číslo obvykle nedosažitelné.

Obrázek 1. Příklad kolize prvků při opomenutí zohlednění změn geometrie stavby. Výrobní dokumentace ocelové konstrukce s revizní lávkou nezohlednila posun betonové stěny. Vlivem toho je lávka užší a prvky roštu jsou obestavěny stěnou. [1]

BIM, BIM, BIM už vyzvání za rohem

V některých světových destinacích (některé státy USA, Singapore, Hong-Kong) je BIM povinný pro stavební zakázky pro státní správu. Z Evropských států jsou to hlavně severské země Norsko, Finsko, Dánsko a Velká Británie, kde bude BIM pro tento druh zakázek povinný od roku 2016.

I Českou republiku čeká aplikace evropské směrnice o veřejných zakázkách do svého právního řádu. Ta si klade za cíl umožnit soutěžit kvalitu výsledné hodnoty, nikoli jen nejnižší cenu. Jak bude konkrétní provedení vypadat a jaké jsou hlavní cíle, lze nalézt i v tiskové zprávě evropského parlamentu.

Z hlediska rozšíření BIM to znamená, že nalezne uplatnění právě v okamžiku prokazování kvalit stavby. Již v návrhu se bude pomocí modelovacích modulů prokazovat kvalita konstrukční, energetická i komfort vnitřního prostředí. Hlavní slibovanou výhodou má být uspoření nákladů na stavbu z pohledu celkového provozu a omezením vícenákladů vyvstalých vlivem nedokonalé projektové dokumentace a změn na stavbě.

Na co se lze ještě ptát?

Výhody BIM jsou jednoznačné a progres v této oblasti je jistě nezadržitelný. S popisovanými vlastnostmi BIM se můžete seznámit v různých článcích, avšak existuje řada otázek, o kterých se příliš nehovoří. Pojďme si některé z nich předložit k osobní úvaze.

Masové rozšíření BIM je závislé na tvorbě standardů a dostupnosti knihovních prvků jednotlivých stavebních elementů. Řada společností se touto otázkou zabývají a vytváří rozsáhlé databáze. Vyvstává otázka schopnosti zpracovávat velká data, případě použití speciálních prvků. Existuje riziko neúplných informací v informačním modelu?

Při přechodu na BIM je velmi důležité si uvědomit, že se nejedná jen o změnu nástroje, nýbrž i stylu práce. Bude se v rámci BIM méně chybovat? Ne vždy byl přechod z rýsovacího prkna na CAD systémy přínosem, neboť někteří projektanti projektují pouze to, co umožňuje jejich software.

Na rozdíl od kontroly a předcházení chyb v projektové dokumentaci, BIM nezahrnuje kontrolu provedení stavby a kvality použitých materiálů. Tato oblast zůstává stále na lidském faktoru. Je tedy BIM spásnou alternativou ve smyslu a rozsahu důsledků, jak se o problematice hovoří?

Výhody BIM se plně projeví, budou-li touto metodou pracovat všechny složky při přípravě a realizaci stavebního díla. Dále je nezbytná úzká kooperace. Je na to profesní veřejnost a podmínky připraveny?

Platí také, že BIM projektování a spolupráce profesí musí být uplatněny od úplného počátku tak, aby se výsledný projekt nepřizpůsoboval jedinému hledisku (architektonická studie, zvolený materiál, apod.).

Závěrem lze konstatovat, že BIM je především příležitost, nikoli řešení, které nevyžaduje odpovědný přístup projektanta.

 autor: Ing. František Vlach

Literatura

[1] Archiv autora a společnosti Gades solution, Tee-pee.cz a Taktone.cz