O LCA se stále více hovoří i v kontextu podpory trvale udržitelné výstavby. Tím dochází k rozlišování mezi materiály nejen na základě jejich vlastností, kvality či ceny, nýbrž se do popředí dostává otázka environmentálních dopadů. Marketingové kampaně se v poslední době na tyto „ekologické“ aspekty masově orientují a užívají odborné výrazy, mezi nimiž je třeba se naučit orientovat. Pojďme si rozklíčovat význam některých z nich.

Za vším hledej normu

Snaha zhodnotit průmyslový produkt vícekriteriálním pohledem vedla k vyvinutí metodiky LCA – hodnocení životního cyklu. Tato metoda se používá k vyhodnocení environmentálních dopadů výrobku za celou dobu jeho života, tedy od těžby vstupních surovin potřebných pro jeho výrobu až po jeho použití konečným spotřebitelem. Díky této metodě lze rozpoznat neefektivní uzly výrobního procesu a největší dopady na životní prostředí.

Tak, jako vše, má to svá úskalí. Hned na první pohled je zřejmé, že zahrnování jednotlivých částí a kroků hodnocení by v konečném důsledku vedlo k téměř nekonečnému řetězci vstupních dat. A ta by mohla být významně zkreslena například volbou počátečních a koncových okamžiků hodnocení. Má-li metodika umožňovat srovnání výrobků v praxi, musí být pro každý výrobek použito shodných kroků. Proto musí být postupováno podle ČSN EN ISO 14040 a ČSN EN ISO 14044: Posuzování životního cyklu. O studii zpracované na základě relevantních dat se tedy můžeme bavit jen tehdy, pokud je zpracována za konkrétních a místně platných podmínek. Kupříkladu elektrická energie se u nás vyrábí jinak, než například v Číně, proto jako vstup s sebou nese jiné ekologické stopy. Hovoří se o „site-specific“ vstupních datech. Při hodnocení nabídek materiálů či technologií mezinárodních společností je tedy dobré vědět, pro jakou provozovnu byla hodnocení zpracována.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky uvádění stavebních výrobků na trh uvádí požadavek i na udržitelné využívání. Mění se tedy nahlížení na celý proces stavební výroby.

Obrázek 1. Odlišné uvažování o stavbě a materiálech. Klasické (modré) schéma – ze stavebnin do domu a environmentální (zelené) schéma – od kolébky ke konci [1]

LCA je základem EPD i CO2 stopy

A proč je LCA natolik omílanou zkratkou, když jsme si popsali, že jde o složitou a pro laika ne zcela jasnou věc? Je to dáno tím, že LCA studie musí být zpracovány jako podklad pro všechny výstupní dokumenty. Jejich výčet není vskutku krátký, dále se budeme tedy věnovat prvním dvěma:

• ČSN EN ISO 14025 Environmentální deklarace o produktu - Ekoznačení typu III.
• ISO 14067 Výpočet uhlíkové stopy - Carbon Footprint
• ISO 14045 Hodnocení environmentálního přínosu ekoinovací
• ISO 21930 Environmentální deklarace budov (Sustainability in building construction - Environmental declaration of building products)
• EN 15804:2011 Udržitelnost staveb (Environmental product declarations - Core rules for the product category of construction products)
• ČSN EN 15643 Udržitelnost staveb - Posuzování udržitelnosti budov (Sustainability of construction works – Assessment of buildings)
• ČSN EN 15942 Udržitelnost staveb (Sustainability of construction works - Environmental product declarations - Communication formats: business to business)
• ČSN EN 15978 Udržitelnost staveb (Sustainability of construction works - Assessment of environmental performance of buildings - Calculation method)

EPD –Enviromentální prohlášení o produktu

Jak již bylo řečeno, LCA je nástroj, a EPD je výstup, který poskytuje významné, ověřené a srovnatelné informace o vlivu výrobků a služeb na životní prostředí. Jako podstatnou informaci uveďme, že v rámci ČR bylo zpracováno pouze jen několik desítek EPD. Jejich výčet i náhled je k dispozici v databázi EPD České informační agentury životního prostředí.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Pochopitelně neplatí, že pouze CO2 má vliv na globální klimatické změny. Uhlíková stopa vyjadřuje širší škálu vlivu všech skleníkových plynů. Pouze se kvantifikuje v ekvivalentech oxidu uhličitého. Udává se v kilogramech a tunách. Uhlíková stopa je tedy množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů, uvolněné během životního cyklu.

Převedeno do praxe

Vedle stohu papírů a certifikátů potvrzujících maximální snahu výrobců materiálů a technologů o environmentálně čistý výrobek, rozhoduje o výsledku vždy konečný uživatel. Stavba domu z přírodních materiálů, které absolvovaly cestu přes půl světa, by měla být snadno odhalena, mimo jiné, právě i díky uvedeným způsobům certifikace. V současné době je však povědomí o významu a obsahu těchto dokumentu velmi malé. Doufejme, že i tento článek napomůže praktickým aplikacím.

Ing. František Vlach

Literatura

[1] Archiv autora a společnosti Gades solution, Tee-pee.cz a Taktone.cz