V minulém díle článku byly popsány kontaktní zateplovací systémy z především hlediska vedlejších efektů, které jsou ovlivnitelné při jejich vlastním provádění. Druhý díl článku bude zacílen na etapu tomu předcházející – vlastní plánovaní. Vzhledem k tomu, že o obecných pravidlech týkajících se zateplovacích systému byla a bude napsána celá řada článků, zaměříme se především na časté, ale méně diskutované detaily. A jak je uvozeno nadpisem, pohled bude poněkud širší, než pouze z tepelně technického hlediska. Pokusím se pomocí fotografií z terénu upozornit na důsledky a spojitosti, o kterých se mnoho nemluví.

Systémová skladba není vše

Zateplení je obecně vnímáno jako opatření stavební povahy, které má za úkol jednak minimalizovat energetické ztráty prostřednictvím tepelných toků obálkou budovy. Dále pak zvýšit teplotní faktor vnitřního povrchu tak, aby nedocházelo ke kondenzaci a bujení plísní na vnitřních površích konstrukcí (teplotní faktor vnitřního povrchu je parametr popisující vnitřní povrchovou teplotu). Ve smyslu těchto pozitivních přínosů je nezbytné, provést tepelně technický návrh konstrukce i z hlediska stavebních detailů. To může být, obzvláště u rekonstrukcí, komplikované.

Základní požadavky kladené na provádění kontaktního zateplovacího systému lze rozdělit do několika etap. Jedná se o systém, který je v zásadě aplikovatelný na jakýkoli pevný rovinný povrch, který musí dlouhodobě odolávat všem vnějším zatěžovacím stavům a plnit přitom funkci nositele estetického výrazu stavby. Všechny tyto požadavky na zateplovací systém jsou odvislé především od:

•    přípravy podkladu,
•    kladení desek a kotvení,
•    provedení povrchových úprav,
•    speciálních úprav v ploše (dilatační spáry, prostupy),
•    ošetření detailů.

Nezáleží tedy pouze na vlastní skladbě systému, nýbrž na kontextu aplikace ETICS na stavbu.

Vyřešený detail?

Ošetřením detailů se v mnohých tendenčních přístupech ke stavebnímu procesu často myslí pouze eliminace tepelných mostů. Dojde-li vůbec k řešení detailů, často bývá ukončeno právě jen tepelně technickým hlediskem. Je na místě se však zaobírat i hlediskem ochrany stavby proti vodě, mechanickému poškození, atd. Významným hlediskem je i možnost výměny jednotlivých konstrukčních částí stavby, jejichž životnost je kratší, či vyžadují možnost údržby. V praxi je stavební projekt uzpůsoben požadavku stavebníka a jeho možnostem realizovat komplexní obnovu stavby v etapách. Dochází tak ke kolizím, které vedou k nedokonalým či neekonomickým řešením.

Obrázek 1 ukazuje příklad nedotažené úvahy při řešení kotvení zábradlí balkonu dodatečně zateplované stavby.

     
Při řešení jednoduchého dvojdimenzionálního teplotního pole bylo zjištěno, že konstrukce ocelového zábradlí nezpůsobí nepřijatelný pokles vnitřní povrchové teploty konstrukce. V tomto případě bylo přistoupeno k provedení ETICS bez dalších změn. Není jistě překvapivá pochybnost nad životností takto zabudovaného zábradlí, neboť jeho údržba a možnost kontroly únosnosti kotvení je znemožněna. V dutých profilech může docházet ke kondenzaci vodní páry a korozi. Fotografie je pořízena těsně po dokončení stavby, kdy je již patrný rozvoj trhlin v povrchové vrstvě ETICS vlivem chybějící dilatace. Nově provedené zateplení bude muset ustoupit montáži při výměně zábradlí. Tepelně technické hledisko není jediným faktorem při zateplování.[1]

Prostupy izolantem se osazují ve spádu 3 % vně tak, aby nedocházelo k zatékání. Tyto části prostupující skrz izolant se těsní silikonovým či akrylátovým tmelem pro venkovní použití. Nedodržení těchto zásad je dokumentováno na obrázku 2.

Tepelná izolace je prostoupena kabelem ve spádu k objektu. Zatékání se v tomto případě projevilo skvrnami pod zakládací lištou v místě soklu, kde voda vyvěrala ven. I relativně malé množství vody působí rozsáhlé poruchy. Vpravo je jednoduše osazené oplechování prostupu odvětrání. V souladu s pravidly provádění nedošlo k přetažení základní vrstvy na klempířské konstrukce (byla montována až jako poslední). Avšak její poloha na povrhu bez jakéhokoli zapuštění a absence těsnících hmot po obvodu způsobuje, že do trasy zatéká voda splývající po fasádě objektu. [1]

Praktický rádce na závěr

V podobě přehledové tabulky jsou zmíněny všechny základní faktory, na které je potřeba myslet při provádění ETICS. Pravidla pro provádění detailů nelze zobecnit, jak bylo zmíněno v textu tohoto článku, proto je v tabulce nenajdete. Detail vyžaduje nanejvýš individuální přístup.

Tabulka jednotlivých realizačních etap ETICS. [1]

 autor: Ing. František Vlach

V dalším díle se budeme zabývat problematikou mechanického poškození ETICS.

LITERATURA
[1]    Archiv společnosti Gades solution a Tee-pee.cz