Vítězného architektonického návrhu na úpravu nábřeží Otavy mezi Kamenným a Novým mostem, vybraného i odbornou komisí, se lidé v Písku nedočkají. Rada města sice ve čtvrtek schválila pořadí, vítězný návrh soutěže ale jejich favoritem není. Čtenáři Stavmedia tak mají ale možnost seznámit se s vítězným projektem aspoň „na papíře“.

Rozhovor - ING. VLADIMÍR DOLEJŠEK Z +ARCH ATELIER

Co předcházelo samotnému projektu návrhu mezimostního parteru v Písku?

Po vyhlášení soutěže si každý atelier vyzvedl podmínky a upřesnění zadání, které spočívalo jednak v ideových předpokladech návrhu, v situaci současného stavu parcely a dále ve finančních limitech návrhů a dalších podmínkách správného odevzdání návrhu. Poté město vyhlásilo termíny pro komentované prohlídky oblasti, včetně historického centra. To kvůli zjištění historických a provozních souvislostí v této části města. Dále jsme zjišťovali informace od místních a samozřejmě z internetu.

Jaké byly hlavní cíle, respektive zadání?

Zadáním bylo oživení parteru na pravém břehu řeky Otavy, který se nachází mezi dvěma mosty a mezi novým a historickým Pískem. Návrh měl tyto dva póly propojit a vnést do prostoru náplň, která by z místa udělalo pobytovou zónu.

Kde jste brali inspiraci?

Inspiraci samozřejmě bral každý člen atelieru někde jinde. V zásadě jsme ale trávili hodně času jak nad hledáním obdobných projektů po světě, tak i nahodilým hledáním detailů a různých výrazů, které si člověk spojí s daným cílem.

V čem jste spatřoval hlavní výzvu celého návrhu?

Pro mě osobně bylo největší výzvou udělat celý prostor polyfunkční. Chtěli jsme park takového ražení, že i po letech existence bude nabízet zábavu, kulturu i možnost pohybu nejen pro turisty, ale i pro obyvatele města, kteří jím procházejí každý den. S kolegy jsme se proto rozhodli park dělit na několik menších oblastí, které měly každý svůj potenciál pro víceúčelové proměnlivé užití.

Existovaly nějaká omezení a limity, kterých jste se museli držet?

Finanční limit 15 milionů pro realizaci byl pouze jedním z „kamenů úrazu“. Snad pouze zachování několika vzrostlých stromů a stánků s rychlým občerstvením u kamenného mostu. Dalším problémem, který stojí za zmínku a projekty ho měly řešit je fakt, že řeka Otava se pravidelně vylévá z břehů při povodních. I spojení dvou částí města, která se od sebe tak výrazně lišily, bylo nutno vzít v úvahu. Ve vašem návrhu hraje důležitou roli zeleň.

Nakolik jste plánovali novou do-sadbu, a nakolik jste přemýšleli o ochraně/využití/rozšíření stávající zeleně?

Vzhledem k tomu, že v současnosti je na cílové ploše pouze pár stromů, které bylo podle zadání nutno zachovat, a zbytek je buďto zeleň anebo zpevněné plochy, tak všechnu novou zeleň bylo třeba plánovat od počátku. V návrhu +arch atelieru funguje zeleň jednak jako pojítko s historickým centrem a také pomáhá rozdělovat plochy na menší části, které jsou skrze zeleň často odděleny a vytváří tak intimní “náměstíčka“ s vlastní atmosférou.

Jakou roli ve vašem projektu sehrála řeka?

Ve většině projektů bylo podél řeky vytvořeno zpevněné nábřeží pro pěší a oddělila se tak od ní zeleň. Náš atelier se však rozhodl tento přechod zachovat a ve většině délky tak umožnit pohyb či odpočinek na trávníku v těsné blízkosti vody. V prostoru před kulturním domem jsme pak vytvořili venkovní amfiteátr, který se z vody zvedá až k rovině pěších cest. Před amfiteátrem je možno kotvit ponton, který slouží jednak jako půjčovna šlapadel či například jako hudební scéna či promítací plátno.

Jaké konkrétní jednotlivé prvky váš návrh obsahoval?

Rozvlněním terénu a cest vznikají svébytné části parku, kterým je vtisknuta rozdílná identita. U kulturního domu je v terénním zálivu ve vazbě na řeku vytvořen přírodní amfiteátr s přidruženou scénou na vodě. Rozptylový prostor před kulturním domem poskytuje prostředí pro dočasné výstavy a malá kulturní vystoupení. Svažující se terén směrem k řece nabádá k volnému pohybu v trávě, případně posezení na barevných kostkách. Park v parku s náměstíčkem u kulturního domu nabízí intimní posezení a možnost pořádat trhy.

Park pro společenské aktivity je vybaven multi-generačním hřištěm a prostorem pro hru a kreativitu. V reakci na nutnost rozdílné průchodnosti parku jsou navrženy dvě základní cesty – rychlá a pomalá. Rychlá cesta je co nejpřímější a reaguje na potřebu bez zastavení a co nejrychleji projet parkem do centra. Pomalá cesta volně meandruje, využívá průhledů, nabízí množství příležitostné zábavy, odpočinku, kultury, relaxace a užívání si genia loci místa.

Jak dlouho trvala práce na návrhu, kolik lidí se na něm podílelo, jak náročné to bylo?

Na projektu se podíleli dohromady 4 lidé a strávili jsme nad ním cca 500 hodin práce. Nejnáročnější na celém procesu je prvotní uchopení prostoru, vcítění se do něj a samozřejmě z toho vyplývající stanovení náplně parku.

Jak probíhala soutěž, jaká byla spolupráce s městem?

Město zajistilo na začátku podklady, které veskrze vyhovovalo nutným požadavkům atelierů. I možnost komentované prohlídky okolí mi přišla jako dobrý nápad a oceňuji ji.

A jak velká byla konkurence?Zaujal vás nějaký prvek z ostatních podaných návrhů?

Celkem se do soutěže přihlásilo kolem 30 projektů, z nichž komise vybrala první tři oceněné projekty. Přesto, že jsme se sami rozhodli nepodstoupit celý břeh zpevněným plochám, musím uznat, že některé návrhy se s touto možnosti poprali velmi dobře a vznikaly tak velmi zdařilé promenády.

Jak probíhalo hodnocení komise, co vítězství a první místo?

Hodnocení odborné komise stanovilo první tři místa. Prvotní stanovisko pana starosty pak bylo, že by zastupitelstvo mělo respektovat rozhodnutí komise. Poté však proběhlo veřejné jednání s občany města a zastupitelstvo města Písek se rozhodlo, že první místo není nejvhodnějším řešením a že vybere samo pro danou lokalitu ideální uspořádání.

Ptal se Mgr. Radomír Dohnal

Ing. Vladimír Dolejšek o sobě prozrazuje:

Jsem mladý architekt, který ukončil své studium na ČVUT Praha v roce 2012 a poté jsem půl roku získával praxi v atelieru PinnaViardo v Janově. Od návratu z Itálie pracuji jako architekt v Českých Budějovicích v atelieru +arch. Objevování nových myšlenek, možností a postupů v souhře se zákony fyziky a života, to je můj význam architektury, tvorby a života všeobecně. Zajímají mě měnící se nároky a potřeby společnosti a jejich reflexe do tvorby nových, funkčních objektů a prostor. To vše lze nalézt v nápadu, tvorbě, realizaci i prezentaci.