Když se v roce 2006 oficiálně otevíralo pařížské muzeum Museé duQuaiBranly, prakticky nikdo ještě netušil, jak záhy se budova, vystavující exponáty mimoevropského kulturního dědictví, zahalí do zeleného hávu. Původní projekt architekta Jeana Nouvela totiž patrně nepočítal s novodobým moderním trendem, zelenými fasádami. Ta byla osazena teprve nedávno, na podnět návrháře Gillese Clémenta, a učinila tak z „načervenalé krabice“ muzea zelený smaragd v srdci samé Paříže.

"Pod nové estetické pojetí se podepsal uznávaný odborník na projekty zelených fasád a střech..."

Museé duQuaiBranly, ležící na levém břehu řeky Seiny, jen coby kamenem dohodil od Eiffelovi věže, je mimořádné samo o sobě. Uvnitř nalezneme na 300 000 exponátů z celého světa, s převahou sbírek pocházejících z britské Kolumbie, dokumentující vzpomínky na původní obyvatele Severní Ameriky. Rozložitá pětipatrová budova obdélníkového půdorysu, s výraznou kovovou konstrukcí a prosklenými stěnami a červenou fasádou sice působí krajně „moderním“ dojmem, ale vůči okolní zástavbě působila spíše rušivě.

Pod nové estetické pojetí se podepsal návrhář Gilles Clémens (technické provedení) a uznávaný odborník na projekty zelených fasád a střech, Patrick Blanck. Blanck určitě není v oboru vertikálních zahrad žádným nováčkem, a jeho jméno stojí za řadou úspěšných instalací v Singapuru, Tokiu, Berlíně, Bahrajnu nebo Miami. Přesto ozelenění fasády budovy 200 metrů dlouhou a dvanáct metrů vysokou živou tapisérií však překvapilo nejen rodilé Pařížany, ale také zbytek světa.

Kdo by se nyní hodlal zanořit do muzejních sbírek, musí si nyní nejprve proklestit cestu pralesem. Blanck totiž spolu s Clémensem navrhli úpravu exteriéru do podoby stabilní zelené stěny, před kterou se rozkládají „houštiny“ vzrostlých stromů, ve kterých nalezneme místa k přátelskému posezení i tichému studiu. Fasáda sama spolu s okolím slouží jako centrum lokální městské biodiverzity, čistí okolní prašný vzduch a příjemně ochlazuje interiér muzea.

Clémens boří svou prací mýtus o striktně izolovaných, tichých a především trochu nudných muzeích. Místo je dnes vyhledávanou lokalitou obyvatel, kteří si pod příkrovem stromů mohou uspořádat třeba piknik. Clémens začlenil budovu do běžného městského života, napomohl zlepšení životního prostředí, a daroval Paříži do vínku zelenou perlu.

Článek byl uveřejněn 3.10 2012 na serveru Inhabitat.com pod názvem „The Museé du Quai Branly in Paris Boasts a Lush 650-foot Green Wall by Patrick Blanc“.

autor: Mgr. Radomír Dohnal

Zajímavé odkazy:

  http://www.verticalgardenpatrickblanc.com/ 

foto:  https://picasaweb.google.com/W.Krauel/CurioAlbum1